Ukázka z knihy

Pro ukázku knihy jsme zvolili obec, kde sídlí naše společnost...


 

Chrášťany


Ves se 157 domy a 855 obyvateli.

Chrášťany prvotně náležely k hradu Křivoklátu. Před rokem 1358 byly 2 dvory kmetcí postoupeny jako nadání k faře zbečské. Není dokladů, zda nadání toto učinila královna Eliška († 1330), či teprve její syn král Karel. Farář zbečský pro odlehlost pronajal tyto dědiny Janu Hoštálkovi, který již r. 1402 seděl na Pšovlcích. Petr z Rakovníka r. 1418 pohnal Jana Hoštálka ze Pšovlk a Chrášťan. Za války husitské farář zbečský pozbyl obou dvorů.

Jan Hoštálek ze Pšovlk r. 1419 přiznal, že je dlužen 300 kop grošů Hanušovi z Kolovrat na Krasově. Nezaplatí-li mu, může se uvázati v jeho dědiny v Chrášťanech. Když Hošťálek neplatil, Hanuš byl r. 1438 uveden v jeho dědictví v Chrášťanech. Po smrti Hanušově r. 1450 dědil syn Hanuš II., který po smrti své manželky, vstoupiv do stavu kněžského, pustil Chrášťany (v nájem ?) Zbyňkovi z Kolovrat, od r. 1467 na Mšeci neboli Korhauze. Tento po smrti Hanušově r. 1483 musil vydati 6 dvorů manských v Chrášťanech Albrechtovi z Kolovrat na Krasově, synu Hanušovu. Tu jest zřejmé, že Kolovratové přikoupením některých dvorů své panství v Chrášťanech rozmnožili. Albrecht, vyženiv statek Hradištko, r. 1485 prodal Krašov. Král Vladislav vydal r. 1491 list svému dvořenínu Albrechtovi z Kolovrat na Hradišti, kterým propustil mu z manství půl vsi Chrášťan, jež po otci drží a poroučí vložiti je v desky zemské.

Albrecht, již hofmistr dvora králova, koupiv r. 1497 Libštejn, dal dobrou vůli na polovici vsi Chrášťan svému strýci Jetřichovi Bezdružickému z Kolovrat na Buštěhradě. Tento zemřel r. 1506. Jeho syn Jan, vstoupiv do veřejných služeb, stal se mistrem král. komory a r. 1526 padl v bitvě pod Moháčem. Jeho syn a dědic Jetřich před r. 1541 prodal Chrášťany Janovi Šlovskému na Olešné za 400 kop grošů. Jetřich umíraje r. 1548 bez dědicův, odkázal Buštěhrad se 20 vesnicemi strýcům Janovi, Ladislavovi a Ludvíkovi, bratřím Bezdružickým, kteří hned obnovili zápis na trh v Chrášťanech, před shořením desek zemských r. 1541 mezi Jetřichem a Janem Slovským učiněný.

l Vladislav r. 1381 dal Kunšovi z Tyter v léno dům řečený Skalka u Křivoklátu, 8 lánů dědin v Chrášťanech a ves Kalubice. Otud byl držitel tohoto dílu Chrášťan povinen v železném odění přijeti na hrad Křivoklát a tu býti, dokud páni káží. Současně král vysadil rychtu pod věčný hamfešt. Svědky na listě byli Kunát ze Skalky a Jan Hošťálek. Ti oba drželi Chrášťany.

Roku 1399 koupil totéž zboží Petr z Chrástu, který žil ještě r. 1443. Po něm zůstali synové Otík a Zdeněk. Onen r. 1448 postoupil dědiny otcovské bratru Zdeňkovi, jemuž král Jiří r. 1462 dovolil pojistit manželce Anně ze Sádku 200 kop grošů věna na dědinách manských v Chrášťanech. Po smrti Zdeňkově r. 1475 vdova Anna vzdala své věno synu Janovi a ten r. 1482 pojistil tu dluh 35 kop grošů Slaviborovi ze Všechlap. Jan, koupiv manství v Panoším Újezdě, poustoupil Chrášťany Petrovi z Chrástu (svému synovi ?).

Čtyry dvory koupil Zbyněk z Kolovrat. Petr z Chrástu r. 1498 přiznal, že je dlužen 20 kop grošů Petrovi z Chlumce (u Chabařovic). Kdyby nezaplatil, věřitel má se po jeho smrti uvázati v dědiny manské v Chrášťanech, rychtu s dvory kmetcími a ves celou Kalubice, jak sám po předcích měl. Kdyby Petr z Chlumce dříve umřel než dlužník, bude tento zápisu prázden. Mikuláš ze Dvoru, maje dobrou vůli od Petra z Chlumce, r. 1499 zápis propustil.

Petr z Chrástu, již zvaný Holý, dostav se za úředníka na Křivoklát, r. 1512 prodal dvůr a dvory kmetcí v Chrášťanech za 500 kop grošů Otíkovi ze Slovic. Kdyby Petr neb jeho dědicové zase je míti chtěli, mohou půl léta napřed oznámiti a položili 500 kop grošů, Slovský musí jim dědiny vydati. Jan Šlovský, syn Otíkův, dal si r. 1544 vložiti v obnovené desky půl vsi Chrášťan s platy, jak po otci držel.

Druhá polovice zůstala manstvím a bratří Slovští r. 1574 přijali na ni léno. Tím byly oba díly Chrášťan spojeny pod panstvím Šlovských a přiděleny k Olešné. Jan Slovský měl neshodu s Chrášťanskými o povinnosti a platy. Obec r. 1562 vyslala rychtáře Jana, Martina Havlíka, Jíru Jirsu a Mikuláše Nikle, aby v Rakovníce vyzdvihli list na pergamene na poplatky jim svědčící. Otík Slovský r. 1523 prodal dvůr kmetcí s lánem dědin Václavovi z Násile. Václav z Pibru na Kounově r. 1541 pohnal Václava z Násile v Chrášťanech.

Po něm drželi týž dvůr Horové z Ocelovic. Anna Kateřina Horová, rozená Cukrová z Tamfeldu, prodavši r. 1629 Svojetín, s manželem Adamem Kryštofem Horou usadila se v Chrášťanech a r. 1657 prodala dvůr Kryštofu Jaroslavovi Krakovskému z Kolovrat na Olešné. Roku 1658 stěžovala si Horová české komoře, že Krakovský termínů neplatí, ona je ve veliké nouzi, ať ji spokojí.

Když náboženské roztržky se uklidnily, farář zbečský Jan Mošovský žádal platy ze 2 dvorů z Chrášťan, ke kterým páni Slovští znáti se nechtěli. Arcikníže Ferdinand r. 1574 vyzval bratry Slovské, aby předložili zápisy na 2 dvory v Chrášťanech, které po otci drží a je lidmi robotnými osadili, ale zápisu na ně není. Má z nich vycházeti k zadusí do Zbečna ročně 17 strychů pšenice a 22 strychy ovsa. Buď ať předloží zápis, že předkové jich dědičně nabyli aneb z nich faráři platí.

Kryštof Slovský uznal povinnost a nějaký čas z nich platil, ale r. 1608 upomínal ho hejtman, že již za 2 roky je dlužen. Spor o tyto platy neměl konce. Nadačních listin nebylo, nedalo se tedy zjistit, jaký plat má vycházeti. Farář Smicheus r. 1629 žádal plat ze dvora s dvěma lány a 2 poddanými, farář Soběslavský r. 1651 ze dvou dvorů manských a od 7 lidí poddaných. Do r. 1678 vzrostl nedoplatek na 2704/J, za který farář Kratochvíle přijal hotově 157 fl. a od dalších pohledávek upustil.

Když jeho nástupce Růžek domáhal se zase platu, pan Rosenfeld r. 1682 učinil konec a všecky závazky do Zbečna odmítl; poněvadž poddaní platili svému administrátorovi do Olešné, nemohou platit také do Zbečna.

Roku 1634 leželo v Chrášťanech 8 compagnií pluku saského a vyjedly všecko. Před válkou třicetiletou bylo v Chrášťanech 20 osedlých, z nichž 16 sedláků a 4 chalupníci. Za války bylo 6 stavení spáleno.

Popis poddaných :
1. Roku 1653 Urban Stroner 43 strychy, 1713 Urban Stroner.
2. 1637 Jiří Přívozný, krčma se 14 strychy, 1675 koupil krčmu ;pan Jan Ostrovský, musí posílati dělníka 6 dní ve žních na .práci. 1678 koupil krčmu pan Rosenfeld, 1713 vdova Vítova.
3. 1650 Matěj Praus 4 strychy, 1670 Jiří Renč.
4. 1650 statek Heřmanovský s 50 strychy, 1713 Tomáš Hauner.
5. 1627 Matěj Gregor neboli Girg- 25 strychů, 1713 Václav Paker.
6. 1646 Adam Kuran 28 strychů, 1713 Martin Holý.
7. 1629 Adam Westfal (Kryštof) Hora 74 strychy. 1657 pan. Krakovský statek rozdělil, polovici se 37 strychy koupi[ Jan Petychar, 1713 Jiří Donát, druhou polovici koupil Matěj Řepa, 1713 Vavřinec Řepa.
8. 1652 Jan Havlovic 15 strychů, 1713 dvě chalupy, jednu drží Václav Tregler, druhou Václav Donát.
9. 1636 Ondřej Knejzlík 39 strychů, 1713 Mates Písařovic.
10. 1647 Martin Písařovic 38 strychů, 1713 Tomáš Polívka.
11. 1626 Václav Živnůstka 40 strychů, 1713 Václav Polívka.,
12. 1649 Adam Holý 43 strychy, 1663 shořel, 1713 Bárta Holý.
13. 1653 Martin Stroner 32 strychy, grunt rozbořený, 1713-Mates Schneider.
14. 1638 Jiří Trigler 38 strychů, 1713 Václav Triegler.
15. 1653 Veidlíkovský pustý, 20 strychů, 1713 Jan Gregor.
16. Jan Havlovic 43 strychy, 1655 vše vyloupeno, 1713 Václav Havlovic.
17. 1655 pustina Václava Gregora 50 strychů, 1713 Jan. Pracný.
18. 1655 Jan Hacmac 36 strychů, 1668 Matěj Trigler učinil se šelmou a zběhl, 1713 Vavřinec Hauner.
19. 1650 Martin Pitner 34 strychy, 1713 Martin Bintner.
20. 1656 Adam Holý 11 strychů. 1676 Jiří Pracný.

Pan Rosenfeld 1678-1682 postavil dvůr poplužní, k němuž: přidělil 140 strychů pustých polí. Od r. 1778 robotovalo 16 sedláků po 3 dnech v týdnu s koňmi a po 3 dnech roboty svatojanské. Za tuto dostali po 1/3 libře chleba denně. 10 chalupníků robotovalo po 3 dnech v týdnu ručně, 12 domkářů po 13 dnech do roka.

Manská povinnost zcizením Křivoklátu (1658) pozbyla sice svého účelu, ale musila se přiznávati. Teprve r. 1849 byla vyvážena.

Farou náležely Chrášťany vždy ke Kněževsi, v letech 1674 - 1684 k administraci v Olešné, pak zase ke Kněževsi. Osadníci přivinuli se k víře podobojí. Obec Chrastská (!) r. 1602 žádala Tconsistoř, aby do Kněževsi dosadila kněze podobojí. Když arcibiskup dosadil sem katolíka; hašteřili se s jeho kuchařkou. Kovář 2 Olešné r. 1641 docházel k tajným evangelíkům do Chrášťan a jim čítal bibli. Kaple ve vsi nikdy neměli, jen na kovárně byl zvonec, kterým zvonilo se na poplach. Roku 1603 udeřil hrom do kovárny a srazil vížku i se zvoncem. Také r. 1734 vyhořeli 3 sedláci a 3 chalupy.

Jména tratí: Blatiny, Hladoměř, v Kartnách, Kopaniny, Ludenice, Niederland, v Ouzkých, Přič, Svinná, Větrník.